rok 2013

 

BONJOURE! CA VA? BIEN. ET VOUS?

V červenci zazněla v Lužicích opět francouzština. Důvod je prostý. Na návštěvu přijeli naši přátelé z Isdes.

Členové Klubu Česko- francouzského partnerství čekali 16. července kvečeru netrpělivě s připraveným programem, ubytováním, teplou večeří, vyzbrojeni česko-francouzskými slovníky na jejich příjezd. Na rozdíl od jiných návštěvníků naší obce „naši francúzi“ přesně věděli, kde je Tabačárna. U obecního úřadu tedy minuli čekající překladatelku, naši učitelku francouzštiny Terezku, a bezpečně dorazili ve stanovený čas do náruče svých českých přátel. Kdo zná vítání po francouzsku, určitě ví, o čem mluvím. My jsme ovšem francouzský ceremoniál třikrát líčko na líčko rozšířili o české potřepání pravicí (bez ohledu na politickou orientaci). Vepřo-knedlo-zelo bylo důstojným začátkem připraveného jídelníčku a našim přátelům bylo jasné, že o zdravé lehké francouzské kuchyni si jejich žlučníky mohou týden jenom zdát. Jejich přání ochutnat naši tradiční kuchyni bylo splněno na sto procent. Během týdne ochutnali např. guláš, kuřecí roládu, řízek s bramborovým salátem, grilované speciality i speciality z královské udírny, různé druhy našich moravských salátů, zákusků, buchet atd. Postarali se o to kuchaři Maruška, Matěj, Laďa a Karel, a s nimi další ochotní kuchaři, kuchtičky a „Boschky“. A kdo ví, co všechno ještě ochutnaly u svých „ bytných“…

V nabídce letošního poznávacího programu pro francouzské přátele byly památky UNESCO – Kroměříž, vila Tugenndhat, Praha, zajímavosti v našem okol í Templářské sklepy a firma Sonnentor v Čejkovicích, rozhledna v Novém Poddvorově, hody v Josefově.

Nemohla samozřejmě chybět setkání s mnoha přáteli v Lužicích, kteří chtěli oplatit francouzským kamarádům jejich pohostinnost. Včelaři připravili posezení ve včelařském arboretu, s Kvartýrníky poseděli na Starém kvartýře. S Lužickými mužáky prožili přímo královský večer. Pod zrající mirabelkou krásně chutnalo, Asterix s Obelixem se spokojeně usmívali a zpěv se rozléhal tak, že na druhý den ráno i na tržnici v Hodoníně věděli, do kolika hodin to bylo. (Až na to, že si to spletli s Cibulovým festivalem v Holíči. ).

Francouzský den u Cihelny byl zkouškou toho, jak na Moravě zvládají francouzskou hru pétanque i francouzskou kuchyni. Faktem je, že se nedalo poznat, kdo je francouzský hráč a kdo náš (než promluvili). No a stejně to dopadlo i s jídlem. Francouzské nebo naše, všechno chutnalo.

Atmosféra skvělého večera se skupinou Amadeus se trošku zkalila tím, že nejmladšího hosta Ludovica srazilo v ulici u Vrchnice auto. Řidič ujel, ani později se nepřihlásil. Bylo nám za řidiče stydno, ale všichni jsme si oddychli, že lékař na pohotovosti nezjistil vážná zranění. Ludovic si do Francie odvezl naraženou nohu, odřeniny a smutnou zkušenost z jízdy na kole v podobě pokuty od Policie ČR za nedání přednosti v jízdě a neposkytnuté pomoci ze strany řidiče (ve Francii se tento trestný čin trestá mnohem přísněji než u nás).

23. červenec, poslední den pobytu, trávili naši francouzští hosté s několika členy našeho klubu v Praze, kde byli přijati na Francouzském velvyslanectví, v Senátu ČR a projeli se lodí po Vltavě. Po večerním rozloučení u hotelu Praha, kde strávili poslední noc před odjezdem do Francie, jsme se rozjeli plni dojmů k domovu s dobrým pocitem, že naši hosté odjíždějí spokojeni a že se společný týden díky všem, kteří se podíleli na jeho přípravě a realizaci, vydařil.

                                         Díky, přátelé, merci beaucoup!

                                                                         Jana Ambrožová