Isdes

Isdes

 

Konečně nastal den D, na který jsme se všichni moc těšili, a to, že se mnozí z nás poprvé podíváme do naší partnerské obce Isdes. Byly jsme velká delegace. Do Francie jela dětská cimbálová muzika pod vedením pana Přemka Líčeníka, včelaři, chasa a ostatní, co se nějakým způsobem podíleli na pobytu našich přátel z Isdes u nás. Když jsem viděla, kolik zavazadel a dárků sebou vezeme, jsem si myslela, že se všechno včetně nás do autobusu ani nenaskládá. Moje obavy ale byly zbytečné, protože zanedlouho už jsme všichni seděli na svých místech a mávali příbuzným a známým co se s námi přišli rozloučit. Jakmile se autobus rozjel, každý z nás byl plný očekávání. Cesta byla dlouhá. Jelo se přes Německo a rovnou do Francie. Cestou jsme se zastavili v katedrále v Remeši, kde probíhaly v minulosti korunovace francouzských králů. Moc se mi tam líbilo. Čím víc jsme se ale blížili k cíli, tím víc stoupalo napětí. Jak asi bude probíhat setkání s přáteli asi rok po tom, co přijeli k nám do Lužic? Brzy jsme se dočkali odpovědi. Přátelé z Isdes nás mile přivítali. Každý z nás se seznámil s rodinou, u které měl bydlet, bavili jsme se a smáli s přáteli, s kterými si dopisujeme a celkově byla výborná nálada a skvělá přátelská atmosféra!      
Byl pro nás připravený pěkný program. Byli jsme se podívat v nádherném Parku Floral, kde byli kromě nádherných rostlin taky motýli přivezení z celého světa, navštívili jsme lanové centrum Aventure Parc, v Isdes jsme se byli podívat u včelaře, od kterého nikdo z nás neodešel s prázdnou (každý dostal med a medovník), navštívili jsme zámek Sully sur Loire, a určitě musím zmínit večer, kdy jsme měli diskotéku a karaoke ...

Nesmím zapomenout na den strávený v krásném a historickém městě Orléans, ve kterém jsme se zúčastnili slavností Johanky z Arku. Cimbálová muzika a chasa si připravily hezké vystoupení (kromě vrtěné a verbuňku si chasa zatancovala Moravskou besedu), zatímco ostatní šli v našich podlužáckých krojích v průvodu přes celé město. Na tento den jsme se všichni připravovali ještě dlouhou dobu před odjezdem (museli se připravit kroje, někteří si kroje museli sehnat, mívali jsme zkoušky a různé schůzky). I když to bylo náročné, tak je to jeden z mých nejkrásnějších zážitků, protože účastnit se takových slavností, na které se do Orléans sjíždí lidé z celé Francie, vidět nádherný průvod plný dobových kostýmů, tradičních krojů a hudebních kapel, se jen tak někomu nepoštěstí.      
Do krojů jsme se oblékli během našeho pobytu ve Francii ještě jednou, a to na jarmark, který se konal v Isdes. Prodávali jsme ve stánku naše tradiční výrobky a k tomu vystupovala naše cimbálka. Chasa taky zatančila a zazpívala.

Každý večer jsme měli výborné večeře. Francouzi jako praví labužníci nám chystali večeře o čtyřech chodech (první byly různé saláty, paštiky a zelenina, druhé bylo hlavní teplé jídlo, třetí sýry různých druhů a čtvrté sladké dezerty, koláče, ovoce atd.). Každý večer panovala u jídla skvělá atmosféra. Každý se bavil, smál, a každým dnem se přátelství mezi obyvateli Isdes a naší lužickou delegací prohlubovaly.      
Pobyt ve Francii, na který jsme se všichni těšili, utekl jako voda a přišel den našeho odjezdu. Na poslední večeři, při které jsme se rozloučili, dostal každý z nás dáreček na památku.

Po příjezdu do Lužic nás přivítala vlající vlajka v rukou naší paní místostarostky a mávající zástup rodičů. Myslím, že to jsme prožili 6 nádherně strávených dnů, na které budeme všichni dlouho a rádi vzpomínat!!

 

Kristýna Bravencová